Letos 8. října uplyne přesně 75 let ode dne, kdy výnosem zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha byla rozpuštěna Česká obec sokolská a její majetek byl úředně zabaven. Při tzv. „sokolské akci“ v noci ze 7. na 8. října 1941 gestapo zatklo, takřka naráz, všechny sokolské činovníky z ústředí, žup i větších jednot, kteří „ještě byli na svobodě“. Byli mučeni, věznění, deportováni do koncentračních táborů. Téměř 93 % vedoucích sokolských pracovníků se již na svá místa po skončení války nevrátilo.
Den Sokolstva si připomíná celáČOS
V sídle ČOS v Tyršově domě v Praze i v řadě sokolských žup a sokolských jednot po celé republice se v tento den konají různé pietní akce. Letošní pietní vzpomínka se v Tyršově domě v Praze uskuteční v sobotu 8. října od 16.30 hodin za přítomnosti předsedy Senátu PČR Milana Štěcha, předsedy Poslanecké sněmovny PČR Jana Hamáčka a dalších hostů, kteří tak společně se sokoly vzpomenou památku a odkaz sokolů, kteří ve více než 150 leté historii sokolského hnutí přinesli v boji za demokracii, národní samostatnost a svobodu oběť nejvyšší – své životy.
Uctíti si zaslouží i hrdinové z Prvnísvětové války
Památný den sokolstva není věnován pouze obětem boje za znovunabytí svobody a samostatnosti československého státu v době nacistické okupace a 2. světové války, ale všem sokolům, kteří své životy položili za svobodu a demokracii. První kapitolu boje za národní samostatnost sokolové napsali již o dvě desítky let dříve – v letech 1. světové války. Tehdy započala cesta, kterou lemují takové významné okamžiky, jako založení roty „Nazdar“ ve Francii 23. srpna 1914 (její jádro tvořili členové pařížského Sokola), vznik „České družiny“ v Rusku 12. srpna téhož roku (její významnou část představovali sokolští cvičitelé, jako například pozdější velitel 1. divize Josef Švec), či v následujících letech bitvy u Zborova a Bachmače v Rusku, u Arrasu a Belloy-en-Santerre ve Francii nebo u Doss Alto v Itálii.